Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. část

1. 1. 2015

Kano: "Ano jsem a čím?"

Alec: "Tím, že se mi chceš věnovat."

Kano: "Tím jsem si stoprocentně jistý."

Alec: Usměji se.

Kano: "Tak co by si chtěl podniknout?"

Alec: Pokrčím rameny.

Kano: Přitáhnu k nám toho malého.

Alec: Pohladím ho po hlavičce.

Kano: Začneme ho drbat společně.

Alec: Usměji se na Kanna.

Kano: Oplatím mu ho.

Alec: Obejmu ho.

Kano: Začnu ho ňuchňat v náruči.

Alec: Dám mu hlavu na rameno.

Kano: Dám mu pusinku do vlásků.

Alec: Zazubím se a pohladím ho po zádech.

Kano: Mačkáme se tak ještě chvilku, když do pokoje nakoukne mamka.

Alec: Podívám se, kdo vešel.

Kano: Pozdravím ji.

Mamča: "Ahojky přišla jsem se zeptat, jestli něco nechcete." usměji se na ně roztomile.

Alec: Pousměji se na ní. "Ne já nic. Mockrát děkuji." schovám si zase tvář do Kannova ramene.

Mamča: Zasměji se. "Dobře a jak se tady líbí malému?"

Alec: "Je spokojený."

Mamča: "To jsem ráda a už jste mu dali jméno?"

Alec: "Haji."

Mamča: "To je krásné jméno." sprásknu ruce.

Alec: Trošku sebou cuknu.

Mamča: "Omlouvám se." vyhrknu rychle a jen vidím jak si ho můj miláček jen víc přitiskl na sebe.

Alec: "V pořádku. "Jenom mám menší problém s hlasitými zvuky."

Mamča: "Budu si na to dávat pozor. Už nebudu rušit." jemně se zasměji a vypařím se.

Alec: Pousměji se. "Tvoje mamka je super."

Kano: "Já vím." usměji se a pohladím ho.

Alec: Podívám se mu do očí a pohladím ho po tváři.

Kano: Dám mu pusu na čelo.

Alec: Usměji se.

Kano: "Co teď? Půjdeme k vám nebo budeme tady?"

Alec: "Nechávám to na tobě. Já se přesunu jenom s polštářkem."

Kano: Zasměji se. "Tak zůstaneme zatím tady a pak se kdyžtak přesuneme."

Alec: "Dobře."

Kano: Líp se uvelebím.

Alec: Pohladím ho.

Kano: Usměji se na něj a taky ho pohladím.

Alec: Zopakuji pohlazí.

Kano: Hladíme se navzájem.

Alec: Zavřu spokojeně oči.

Kano: Usměji se. "Chceš si povídat?"

Alec: "Můžeme."

Kano: "Tak začni." uculím se.

Alec: "Máš sourozence?"

Kano: "Ne jsem jedináček." povzdechnu si."

Alec: "Vážně?"

Kano: "K mé smůle."

Alec: "No vydíš já jsem poslední páté dítě."

Kano: "Páté dítě?" řeknu překvapeně.

Alec: "No jo. Rodiče se činili."

Kano: "Našim se asi nechce."

Alec: "Mají tebe."

Kano: "To ano, ale chtěl bych někoho ochraňovat. Ale teď mám tebe."

Alec: "Mě?"

Kano: Přikývnu.

Alec: "Proč mě? Nemusíš mě ochraňovat."

Kano: "Ale já chci."

Alec: "Důvod? CHci znát důvod?"

Kano: "Mám tě rád a mám to v povaze."

Alec: "Máš mě... rád? Máš mě rád?!"

Kano: "Jo." přikývnu nejistě.

Alec: "Opravdu?"

Kano: "Ano." odpovím mu znovu.

Alec: "Vážně jako vážně, vážně?" usměji se.

Kano: "Jo." už se musím zasmát.

Alec: "Já..." kousnu se do rtu. "Mám tě taky rád." zašeptám.

Kano: "To jsem rád."

Alec: Zase se přitulím.

Kano: Dám mu pusu do vlásků.

Alec: Pohladím ho po tváři.

Kano: Nakloním se dám mu do dlaně polibek.

Alec: Podívám se na něj se zvednutým obočím.

Kano: Jen se uculím.

Alec: Usměji se a opřu si čelo o jeho.

Kano: Koukám mu do těch jeho oček.

Alec: Vydechnu.

Kano: Sleduju ho.

Alec: Pohladím Hajiho.

Kano: Kouknu se na toho prcka.

Alec: "No není roztomilý?"

Kano: "Moc. Jako ty."

Alec: "Já nejsem roztomilý."

Kano: "Ale pro mě jsi a moc."

Alec: Zčervenám.

Kano: Jemně se zasměji.

Alec: Bouchnu ho do ramene.

Kano: "ale copak mě biješ?"

Alec: "To máš za ten smích."

Kano: Taky do něj jemně strčím.

Alec: Nafouknu se.

Kano: Přitisknu si ho k sobě.

Alec: Nechám se.

Kano: Začnu ho pořádně ňuchňat. "ale je to pravda a pro mě to bude vždy jen pravda."

Alec: Pohladím ho po tváři a zajedu rukou do vlasů.

Kano: "Uděláš mi na té hlavě něco nového?" zeptám se.

Alec: "Když já nevím. Ještě jsem se na nic nepodíval."

Kano: "Tak si zatím můžeš něco vyzkoušet. Třeba si to někde viděl."

Alec: "Dobře." povzdechnu si.

Kano: "Ale já tě nenutím." ujistím ho hned.

Alec: "Ne, ale já ti chci udělat něco, co se ti bude líbit a ne nějaký můj chabý výtvor."

Kano: "Tak dobře." nechám to být.

Alec: "Promiň."

Kano: "Mě to nevadí. Já to jen zkoušel."

Alec: Sklopím pohled.

Kano: "Ale no tak zlatíčko." zádičkách.

Alec: "Hmm?"

Kano: "Nebuď smutný."

Alec: "Nejsem."

Kano: "Tak nedělej takový kukučík." uculím se.

Alec: "Jaký?"

Kano: "Smutný nebo provinilý. Mám rád když se aspoň usmíváš."

Alec: Zkusím se usmát.

Kano: "To je v pořádku pokud ti to nejde."

Alec: Obejmu ho kolem krku. "Já jenom chci, aby se ti ten účes líbil."

Kano: "Určitě se mi bude líbit."

Alec: "A co když ne?"

Kano: "To se nestane."

Alec: Políbím ho do vlasů.

Kano: Nechám ho.

Alec: Usměji se.

Kano: "Nechceš si něco pustit?"

Alec: "Můžeme. A můžu mít otázku?"

Kano: "Ano? Jen se ptej." pobídnu ho.

Alec: "Řekl si, že mě máš rád... Máš mě rád jako kamaráda?"

Kano: Překvapeně se na něj zadívám. "Ne nemám tě rád jako kamaráda. Miluji tě jako osobu." upřesním mu a usměji se.

Alec: Pousměji se. Stulím se k němu a dám mu hlavu do klína.

Kano: Začnu ho vískat ve vláskách.

Alec: Usměji se. "Co si pustíme?"

Kano: "Nevím. Mám všechno." řeknu.

Alec: "Pusť něco, co jsi ještě neviděl."

Kano: Zasměji se. "A jak mám vědět co si neviděl."

Alec: "To je jedno."

Kano: "Pustíš mě?"¨

Alec: "Nevím."

Kano: "Tak nic nebude."

Alec: Odkulím se.

Kano: Pohladím ho a vstanu.

Alec: Koukám na něj.

Kano: Dojdu ke skříňce a vytáhnu seznam.

Alec: Posadím se.

Kano: Vrátím se k němu.

Alec: Hned se přitulím.

Kano: "Tak vybírej." podám mu sešit.

Alec: Podívám se na nějakou stranu a ukážu na film.

Kano: Zase vstanu a dojdu zapnout televizi. Vezmu dívko a dám ho dovnitř přehrávače.

Alec: Když se vrátí, přitulím se.

Kano: Obejmu ho a trošku si ho poupravím.

Alec: "Nevadím ti?"

Kano: "Ne. proč by si měl?"

Alec: "Jenom se ptám. Pro jistotu."

Kano: "Neboj se."

Alec: "Mám tě rád."

Kano: Usměji se a pohladím ho.

Alec: Začnu se dívat na film.

Kano: Taky se do něj zakousnu.

Alec: Občas se zasměji.

Kano: Usmívám se.

Alec: Na konci filmu svojí pozornost znouvu přesunu na Kana.

Kano: Kouknu se na něj jedním očkem.

Alec: Pousměji se.

Kano: Pohladím ho.

Alec: Zavrním.

Kano: Usměji se a zopakuju to.

Alec: Zavřu očka a užívám si to.

Kano: Drbu ho jak pejska.

Alec: Po nějaké době se zavrtím.

Kano: Kouknu se na něj co potřebuje.

Alec: "Můžu poprosit o něco k pití? Stačí mi voda."

Kano: Opatrně vyskočím na nohy a odběhnu dolů.

Alec: Vstanu a jdu za ním.

Kano: V kuchyni vytáhnu sklenku. Pak seběhnu do sklepa.

Alec: Posadím se v kuchyni na židličku.

Kano: Přijdu s třemi džusy. Kouknu se na něj a dám mu na výběr.

Alec: Na jeden ukážu.

Kano: Podám mu ho a ty dva odnesu.

Alec: "Děkuju."

Kano: "Nemáš zač. Stačilo mi říct hned."

Alec: Zavrtím hlavou a napiju se.

Kano: Nechám ho a sednu si naproti.

Alec: Usměji se na něj.

Kano: "Půjdeme?"

Alec: "Kam?"

Kano: "Do pokoje."

Alec: Přikývnu a zvednu se.

Kano: Následuji ho a jdeme do pokoje.

Alec: Posadím se na postel.

Kano: Sednu si před něj.

Alec: Obejmu ho.

Kano: Nechám ho. "Co teď?"

Alec: Pokrčím rameny.

Kano: Povzdechnu si.

Alec: "Mohli by jsme jít k nám a podívat se na tu laborku."

Kano: "Dobře." přikývnu.

Alec: "Nebo jestli nechceš.."

Kano: "Mě to nevadí." usměji se.

Alec: Vstanu.

Kano: Taky se postavím. Zatáhnu ho do šatny. Vytáhnu teplou mikinu a podám mu ji.

Alec: "Na co?"

Kano: "Aby si mi nezmrzl." usměji se.

Alec: "Aha... Vždyť jsou to jenom dva domy."

Kano: "To je jedno." obleču mu ji nakonec já.

Alec: Zčervenám. "Děkuji."

Kano: Pohladím ho a ještě ho zamotám do šály.

Alec: "Vždyť se upeču." zaskučím.

Kano: "Grilovaný Alec." zasměji se nad tím.

Alec: Uraženě ho šťouchnu.

Kano: Zabalím ho ještě do dlouhého kabátu a narazím mu pandí čepku. Ještě mu začnu dávat rukavice.

Alec: "Tohle už je přehnané." zavrtím se a snažím se, sundat si alespoň šálu.

Kano: Zase mu ji namotám a něco hodím na sebe. Pak ho chytnu za ruku a vedu ven.

Alec: "Jsem jak koule."

Kano: "Roztomilá kulička."

Alec: "Ale pořád kulička. A ty jsi jenom na lehko!"

Kano: "Já si vezmu dole ještě bundu."

Alec: Přikývnu a došourám se ke dveřím.

Kano: Jdu za ním. Z věšáku si vezmu budu a dám si čepku.

Alec: Prohlédnu si ho.

Kano: Usměji se na něj.

Alec: "Rukavice si nevezmeš?"

Kano: Vytáhnu je z kapsy.

Alec: "A šálu." Uchechtnu se.

Kano: Vytáhnu ji z druhé kapsy.

Alec: "Nasadit."

Kano: Omotám si ji a pak ho chytnu za ruku.

Alec: Stisknu mu ji.

Kano: Usměji se a vyjdeme ven.

Alec: Oklepu se.

Kano: "Vidíš? Je dobře, že sem tě tak zabalil."

Alec: "To jo." Usměji se a táhnu ho domů.

Kano: Nechám se.

Alec: Odemknu a nechám ho vejít.

Kano: Vlezu tam a stáhnu ho sebou.

Alec: Se smíchem za sebou zavřu.

Kano: Začnu si ho zase vybalovat.

Alec: Usměji se na něj a pak já svléknu jeho.

Kano: Nechám se a usměji se na něj.

Alec: Všechno pověsím. "Prcek!"

Kano: "Má tam ještě rodiče." uklidním ho.

Alec: Přikývnu.

Kano: Vezmu ho zase za ručku a táhnu ho do pokoje.

Alec: Nechám se táhnout

Kano: Otevřu a vejdu s ním.

Alec: Posadím se ke stolku.

Kano: Sednu si k němu.

Alec: Vytáhnu nám sešity.

Kano: Vezmu si svůj.

Alec: Začnu mu diktovat.

Kano: Zase začnu psát trochu čitelněji.

Alec: "Zase ti tam chybí tečka."

Kano: Rychle ji tam ťuknu.

Alec: Spokojeně kývnu a pokračuji.

Kano: Dál píšu.

Alec: Po hodince přestanu.

Kano: Kouknu se na něj.

Alec: "Dáš si něco?"

Kano: "Ne děkuju."

Alec: "Vážně?"

Kano: Přikývnu.

Alec: Opřu se o něj.

Kano: Obejmu ho jednou rukou.

Alec: "Kdy jdeš dneska domů? Nebo zůstaneš?"

Kano: "Klidně tu zůstanu, pokud mě nevyhodíš." uculím se.

Alec: "Proč bych tě měl vyhazovat?"

Kano: Pokrčím rameny.

Alec: "Nechci tě vyhodit."

Kano: "Dobře tak já se ti sem nasáčkuju."

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář