3. část
Kano: Uchechtnu se.
Alec: Povzdechnu si.
Kano: "Ano?"
Alec: "Nemám, co na vyhození. Úplně jsi mi zkazil šance na výhru."
Kano: "Proč myslíš? Nikdy neříkej nikdy." usměji se.
Alec: Přikývnu.
Kano: Pokračujeme dál ve hře.
Alec: Nakonec vyhraje Kano.
Kano: Povzdechnu si a kouknu na něj.
Alec: Zvednu obočí.
Kano: Jen pohodím hlavou.
Alec: "Co jsem ti udělal?" posmutním.
Kano: "Nic si mi neudělal." usměji se. "Jen si mi zkazil plán." uculím se nevinně.
Alec: "Plán?"
Kano: Přikývnu.
Alec: "Jaký jsi měl plán?"
Kano: Tajemně se usměji.
Alec: Pousměji se.
Kano: Odfrknu si.
Alec: "Dálší hra?"
Kano: "Nechám to na tobě."
Alec: Vezmu karty a rozdám.
Kano: "Dal bych poslední hru." řeknu jen tak.
Alec: "Dobře. Když to je poslední hra... Co kdyby vítěz měl nějaké přání? Jakékoliv?"
Kano: "Přání?" zeptám se překvapeně.
Alec: "Přání." kývnu.
Kano: "Tak dobře." usměji se. Začneme hrát a nakonec vyhraje on.
Alec: Pousměji se. "Mám přání." zamnu rukama a podívám se na něj.
Kano: Zasměji se a vyčkávavě se na něj kouknu.
Alec: "Chci objetí."
Kano: "Objetí?"
Alec: "Jo."
Kano: "Tak pojď." usměji se a rozevřu ruce.
Alec: Přitisknu se k němu.
Kano: Přitáhnu si ho k sobě a začnu ho hladit.
Alec: Dám mu hlavu na rameno a vydechnu.
Kano: Pousměji se a pokračuju.
Alec: Pohladím ho po zádech.
Kano: Usměji se a nechám ho.
Alec: Po chvilce se odtáhnu.
Kano: "Lepší?" usměji se.
Alec: "Jo."
Kano: "Když budeš chtít zase obejmout, jsem k dispozici."
Alec: "Děkuju."
Kano: "Za co?" překvapeně zamrkám.
Alec: Zavrtím hlavou. "Dáš si něco?"
Kano: "Ne děkuju."
Alec: "Opravdu?"
Kano: usměji se a přikývnu.
Alec: "Dojdu si jenom pro džus." vstanu.
Kano: Kývnu.
Alec: Seběhnu do kuchyně.
Kano: Trpělivě na něj čekám.
Alec: "Tak jsem tady."
Kano: Usměji se.
Alec: Posadím se k němu.
Kano: "Tak co teď?"
Alec: Pokrčím rameny.
Kano: "Hmm." zamyslím se.
Alec: "Tak?"
Kano: Pokrčím rameny.
Alec: "Můžeme relaxovat."
Kano: Plácnu sebou tedy na zem.
Alec: "Nechceš spíš na postel?"
Kano: "To je dobrý. Přece se ti nebudu válet v posteli."
Alec: "Ale dělej!"
Kano: Vypláznu na něj jazyk.
Alec: "Neštvi mě!"
Kano: "Proč?" zajímám se.
Alec: "Nebudeš ležet na zemi."
Kano: "Ale je to pohodlný." zabručím a zavřu oči.
Alec: "Kano."
Kano: "Hmm?"
Alec: "Postel."
Kano: Zavrtím hlavou.
Alec: "Jak chceš." povzdechnu si a lehnu si vedle něj.
Kano: Kouknu se na něj jedním očkem.
Alec: Pousměji se.
Kano: Zase ho zavřu.
Alec: Stulím se do klubíčka.
Kano: Přetočím se na bod.
Alec: V klidu oddechuji.
Kano: Začnu ho sledovat.
Alec: "Je na mě něco zajímavého?"
Kano: "Docela jo." usměji se.
Alec: "A co?"
Kano: Dál se usmívám.
Alec: "No?"
Kano: Jen zavrtím hlavou.
Alec: Kouknu na něj.
Kano: Culím se.
Alec: Přitisknu se k němu.
Kano: Nechám ho. Chtěl bych ho obejmout, ale bojím se.
Alec: Obejmu ho jednou rukou.
Kano: Pousměji se.
Alec: "Už je to dlouho."
Kano: "Co?" zeptám se potichu.
Alec: "Co jsem byl takhle v pořádku a úsmíval se."
Kano: "A to je dobře ne? Nebo ti to vadí."
Alec: "Nevadí mi to."
Kano: Přikývnu a nechám ho odpočívat.
[22. 11. 2014 12:51:56] Angela Pyco: "Nevadí ti to?"
Kano: "Mě? Proč by mělo?"
Alec: "No, že se na tebe tak mačkám."
Kano: "Ale proč by mělo?" zopakuju.
Alec: "Může ti to být nepříjemné."
Kano: "Neboj se. Kdyby mi to vadilo, nedělal bych to." usměji se na něj.
Alec: Pousměji se a nejistě ho pohladím po vlasech.
Kano: Nechám ho. "Plánoval jsem, že si je ostříhám."
Alec: "Proč?" zeptám se.
Kano: "Nevím, zdají se mi už hodně dlouhé."
Alec: "Jsou pěkné."
Kano: "Děkuju."
Alec: "Neděkuj."
Kano: "Za pochvalu se děkuje." uculím se.
Alec: Zavrtím hlavou.
Kano: Nechám to být. "A ráno mě taky nebaví se česat. Tak si je rychle dám do culíku. Hlavní důvod, proč je nemám nikdy rozpuštěné."
Alec: "Mě by bavilo ti je česat." zamumlám a dál ho hlasím po vlasech.
Kano: "Tak se do toho klidně pusť. Věř tomu, že tě to pak přejde. I mamku to už přestalo bavit."
Alec: "Tak si sedni." vstanu a dojdu si pro hřeben.
Kano: Poslušně se posadím a sundám si gumičku. Po zádech se mi rozprostře blonďatá objemné hříva.
Alec: Sednu si za něj a začnu mu rozčesávat vlasy.
Kano: Trošku to tahá, ale to se dá čekat.
Alec: "Promiň."
Kano: "Za co?"
Alec: "Tahá tě to."
Kano: "S tím se dalo počítat. Ale netahá to tolik."
Alec: "Opravdu?"
Kano: Jemně přikývnu.
Alec: Usměji se.
Kano: Nechám ho, ať si hraje s mými vlasy.
Alec: Začnu mu plést cop.
Kano: Přivřu očka a užívám si to.
Alec: "Líbí?" zeptám se, když skončím.
Kano: Otočím se a kouknu na něj.
Alec: Usměji se.
Kano: "Určitě se ti povedl."
Alec: Přikývnu a sednu si před něj.
Kano: "Tak jak tě to bavilo?" vyzvídám.
Alec: "Hodně mě to bavilo."
Kano: Překvapeně zamrkám.
Alec: Nakloním hlavu na stranu.
Kano: "To nic."
Alec: "Dobře."
Kano: "Tak co teď? Už sis vyzkoušel i mě česat."
Alec: Zamyslím se.
Kano: Nechám ho myslet a letmo se podívám na hodiny.
Alec: "Už musíš jít?"
Kano: "Ne." usměji se. "V týdnu nechodí domů."
Alec: Přikývnu a opřu se o něj.
Kano: Nechám ho. "Tak co podnikneme?"
Alec: Pokrčím rameny a dál se k němu tisknu.
Kano: Podrbu ho ve vláskách.
Alec: Přitisknu se k jeho ruce.
Kano: Pousměji se a zopakuju to.
Alec: Podívám se na něj.
Kano: "Ano?"
Alec: "Nic." pohladím ho po tváři.
Kano: Usměji se.
Alec: Oplatím mu úsměv.
Kano: Trochu se protáhnu.
Alec: Polochtám ho.
Kano: Jemně sebou cuknu, jak se leknu.
Alec: "Jsi lechtivý?"
Kano: "Ani ne. Mám jedno lechtivý místečko a to je všechno."
Alec: "A kde?"
Kano: Tajemně se usměji. "To by si chtěl vědět co?"
Alec: "Chtěl. A taky se to dozvím."
Kano: "Jak." zajímá mě.
Alec: "Je víc způsobů."
Kano: "Hmm?"
Alec: "Ale neřeknu ti je."
Kano: "Ale proč ne?" zaúpím.
Alec: Zasměji se. "Ne."
Kano: "Ale no tak. Nebuď tak zlý." nafouknu se.
Alec: "Já jsem zlý?"
Kano: Horlivě přitakám.
Alec: "Nejsem zlý."
Kano: "Tak mi to řekni." uculím se.
Alec: Zavrtím hlavou."
Kano: Udělám na něj smutný očka.
Alec: Pousměji se a přiblížím se k jeho uchu.
Kano: Vyčkávavě se na něj koukám.
Alec: "Nepovím." zašeptám mu do ucha a dám si hlavu na jeho rameno.
Kano: Útrpně si povzdechnu.
Alec: Uchechtnu se.
Kano: Něco zabručím.
Alec: Pohladím ho po zádech.
Kano: ODfrknu si.
Alec: "Nezlob se na mě. Prosím."
Kano: "Ale já to chci vědět." zakňučím jak malé dítě.
Alec: "Ale já ti to neřeknu."
Kano: Nechám to tedy konečně být. "Dobře."
Alec: "Řeknu ti to na konci naší společné práce."
Kano: "A jak dlouho u vás trvají laborky?" zeptám se.
Alec: "Týden. Ale někdy i míň."
Kano: Přikývnu.
Alec: "Vydržíš to?"
Kano: "Ale jo. S vypětím sil." zahraju jako bych byl na pokraji sil.
Alec: "Chceš to říct zítra?"
Kano: "Nechám to na tobě, kdy mi to řekneš." zasměji se a podrbu ho.
Alec: Obejmu ho kolem krku.
Kano: Začnu ho hladit po zádech.
Alec: Zavřu očka.
Kano: Opřu se trochu o zeď za mnou a pokračuju v hlazení.
Alec: Silněji ho obejmu.
Kano: Trošku si ho k sobě přisunu a nepřestávám v činnosti.
Alec: Odtáhnu se a podívám se na něj. Pohladím ho po tváři a pousměji se.
Kano: Usměji se na něj.
Alec: Hladím ho po tváři.
Kano: Nechám ho a koukám na něj.
Alec: Povzdechnu si.
Kano: "Ano?"
Alec: "Jenom..."
Kano: Vyčkávavě ho sleduju a čekám jestli to dopoví.
Alec: "Jsem tak rád."
Kano: "Za co?" zajímám se.
Alec: "Za tohle."
Kano: "To je dobrý." usměji se.
Alec: Zavrtím hlavou. "Ne pro mě je to vzácné."
Kano: "Pro mě taky. Tak někomu pomáhat." usmívám se.
Alec: Zavřu oči.
Kano: Dál ho hladím.
Alec: Opřu si čelo o něj.
Kano: Nechám ho.
Alec: Vydechnu.
Kano: "Co by si chtěl dělat? Povídat nebo se dívat na film."
Alec: "To je jedno. Vyber si."
Kano: Zavrtím hlavou. "Řekni si."
Alec: "Můžeme se jít na něco podívat."
Kano: "Dobře a na co?"
Alec: "Na nějakou komedii?"
Kano: "Máš tu nějakou?"
Alec: "Dole v obýváku."
Kano: "Acha."
Alec: "Půjdeme tam?"
Kano: Přikývnu a jen čekám, jestli se ze mě zvedne.
Alec: Postavím se a podám mu ruku.
Kano: Vyšvihnu se do stoje a usměji se na něj.
Alec: Pousměji se a stáhnu ruku k tělu.
Kano: "Ale děkuju."
Alec: Zavrtím hlavou.
Kano: "Ale já bych tě ještě stáhl dolů." uculím se.
Alec: "Spíš já bych ucukl."
Kano: Ublíženě se na něj kouknu.
Alec: "Ne já.. Zabolelo by to." šlehnu rychlím pohledem k ruce.
Kano: "Promiň."
Alec: "Neomlouvej se!"
Kano: "Budu."
Alec: "Ne!"
Kano: Vypláznu na něj jazyk.
Alec: "Není důvod, aby jsi se mi omlouval."
Kano: "Ale nemyslel jsem, že bych ti mohl ublížit."
Alec: "Neublížil by jsi mi."
Kano: "Ale mohl jsem ti poranit ještě tu ručku."
Alec: Protočím oči.
Kano: Jemně ho plácnu po hlavičce.
Alec: Zazubím se.
Kano: Ještě ho podrbu. "Tak jdeme na ten film?"
Alec: "Jo. Pojď."
Kano: Rozejdu za ním.
Alec: Dovedu ho do obýváku. "Posaď se."
Kano: Sednu si na gauč.
Alec: Dojdu mu pro něco k pití.
Kano: Kouknu se za ním.
Alec: Dám skleničku před něj a pustím nějaký film.
Kano: Podívám se co vybral.
Alec: "Nevadí?"
Kano: Zavrtím hlavou.
Alec: Opřu se o něj.