Jdi na obsah Jdi na menu
 


17. kapitola

1. 2. 2015

Masaru: Probudím se ráno.

Yuichi: Jenom se zavrtím.

Masaru: Koukám na jeho obličej.

Yuichi: Něco ze spaní zamumlám.

Masaru: Pousměji se.

Yuichi: "Masaru," fňuknu.

Masaru: Políbím ho.

Yuichi: Otevřu očka.

Masaru: "Jsi v pořádku?" strachuju se.

Yuichi: "Jo," oplatím mu polibrk.

Masaru: "Ale plakal si."

Yuichi: "Vážně?"

Masaru: Přikývnu. "A řekl si mé jméno."

Yuichi: "Asi se mi něco zdálo."

Masaru: "A co?"

Yuichi: Uhnu pohledem.

Masaru: "Broučku řekni mi to." pohladím ho.

Yuichi: "Nechci."

Masaru: "Proč?" zeptám se překvapeně.

Yuichi: Povzdechnu si. "Zdálo se mi, že jsi mě opustil."

Masaru: Překvapeně zamrkám.

Yuichi: V obavách se na něj podívám.

Masaru: "A proč bych to dělal?" vypadne ze mě.

Yuichi: "Já nevím," kníknu.

Masaru: Pousměji se. "Neboj já tě nikdy neopustím."

Yuichi: "Slibuješ?"

Masaru: "Přísahám."

Yuichi: "Usměji se."

Masaru: "Takhle ti to slučí."

Yuichi: "Děkuju," políbím ho.

Masaru: Oplatím mu ho.

Yuichi: Posadím se aniž bych přerušil polibek.

Masaru: Obejmu ho.

Yuichi: Zatahám ho zoubky za spodní ret.

Masaru: Do polibku se usměji.

Yuichi: Odtáhnu se.

Masaru: Kouknu na něj.

Yuichi: Jemně zčervenám.

Masaru: Usměji se.

Yuichi: Pohladím ho po tváři.

Masaru: Přitisknu se k jeho dlani.

Yuichi: "Udělám snídani," vysoukám se z postele.

Masaru: Pustím ho.

Yuichi: Běžím do kuchyně.

Masaru: J8 si skočím do koupelny a pak se převleču.

Yuichi: S hotovou snídaní spěchám do pokoe.

Masaru: Kouknu se na něj a vezmu si tričko.

Yuichi: "Klidně si mohl zůstat bez trička," zamumlám.

Masaru: "No dávat si ho tedy nemusím." pokrčím rameny a odložím ho.

Yuichi: Sjedu ho pohledem.

Masaru: Sednu si na postel.

Yuichi: Dám před něj jídlo.

Masaru: Chytnu tác a stáhnu si ho k sobě.

Yuichi: Zavrním.

Masaru: Začnu ho krmit.

Yuichi: Poslušně jím.

Masaru: Když dojí, dám mu malou pusu.

Yuichi: "Teď já,"

Masaru: Nechám se krmit.

Yuichi: Když má snědeno vstanu a začnu se oblékat.

Masaru: Skenuju ho pohledem.

Yuichi: Schválně to natahuji.

Masaru: Pousměji se.

Yuichi: Otočím se k němu.

Masaru: "hotovo?"

Yuichi: "Jop."

Masaru: Obleču si triko a jdu pomalu ven. "Vezmeme i ty dva?"

Yuichi: Chvilku přemýšlím, nakonec kývnu.

Masaru: Vezmu je a jdu k autu.

Yuichi: Cupitám za ním.

Masaru: Dám je dozadu a pak otevřu broučkovi.

Yuichi: "Děkuju," zazubím se.

Masaru: Usměji se a zavřu za ním. Nasednu a rozjedu se k našemu novému domku.

Yuichi: Koukám se na cestu

Masaru: Zastavím před ním. Zarazím ho, když chce vystoupit.

Yuichi: "Co je?"

Masaru: Podám mu klíček.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: "Tak teď můžeme."

Yuichi: Vylezu a hrnu se ke dveřím.7

Masaru: Zasměji se. Pustím ty dva a jdu za ním.

Yuichi: Odemknu

Masaru: Následuji ho. "Teď bych si asi uspořádal co kde bude."

Yuichi: "Souhlasím."

Masaru: Začneme všechno procházet."

Yuichi: Říkám mu, kde bych co chtěl

Masaru: Přikyvuju.

Yuichi: "Líbí se ti to?"

Masaru: "Moc."

Yuichi: Oddechnu si.

Masaru: "Copak?" zachichotám se.

Yuichi: "Bál jsem se, že by se ti to nelíbilo.

Masaru: "Mě se bude líbit všechno a kdyby něco, ozvu se."

Yuichi: * Přikývnu.

Masaru: "A budeme mít jednotlivé pokoje nebo jenom jeden?"

Yuichi: Podívám se na něj. "No, když mě u sebe nechceš," pokrčím rameny.

Masaru: "Já tě u sebe chci." obejmu ho.

Yuichi: "No nevím, nevím," poklepu si prstem o bradu.

Masaru: "Takže zvlášť dobře. Tak si nějaký vyber." řeknu a jdu se dívat jinam.

Yuichi: Nafouknu se.

Masaru: Vyberu si jeden pokoj.

Yuichi: "Myslíš, že bude pro oba dost velký?"

Masaru: "Ten je můj. Nechceš mě u sebe tak jsem si nějaký vybral."

Yuichi: "Ale chci!"

Masaru: "Ale před chvilkou si říkal něco jiného."

Yuichi: "Řekl jsem, že nevím," opravím ho.

Masaru: "To je stejné."

Yuichi: "Chci tě u sebe," zamrkám.

Masaru: "Teď nevím zas já. Po tomhle."

Yuichi: Odejdu z pokoje.

Masaru: Posmutním.

Yuichi: Vyberu si nějaký pokoj pro sebe.

Masaru: Sednu si do kouta a začnu se pohupovat.

Yuichi: "Masaru!" zavolám do domu a vydám se zpátky do pokoje.

Masaru: Nereaguju.

Yuichi: "Masaru," kleknu si před něj.

Masaru: Jsem jako hluchý.

Yuichi: Obejmu ho.

Masaru: Nic.

Yuichi: "Miláčku," zvednu mu bradu.

Masaru: Zadívám se na něj prázdnýma očima.

Yuichi: "Miluju tě a budeme mít pokoj společně."

Masaru: Jen se na něj dívám a moc nepobírám jeho slova.

Yuichi: Políbím ho.

Masaru: Po chvilce mu ho oplatím.

Yuichi: Pohladím ho po tváři

Masaru: Párkrát zamrkám.

Yuichi: "V pořádku lásko?"

Masaru: Přikývnu.

Yuichi: Starostlivě ho sleduji.

Masaru: Zvednu si.

Yuichi: Chytnu ho za ruku.

Masaru: Kouknu se na něj.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: "Tak pokračujeme?" šeptnu.

Yuichi: "Ne," zavrtím hlavou.

Masaru: "Proč?"

Yuichi: "Jsi smutný."

Masaru: "To nám ale nebrání v pokračování." namítnu.

Yuichi: "Ale brání!"

Masaru: "A jak?"

Yuichi: Smutně se na něj podívám.

Masaru: Zvědavě se na něj dívám.

Yuichi: Políbím ho.

Masaru: Oplatím mu ho.

Yuichi: "Ještě jsi smutný?"

Masaru: "Nejsem." zalžu a usměji se.

Yuichi: "Nevěřím ti!" zamračím se.

Masaru: Povzdechnu si.

Yuichi: "Mrzí mě to," zašeptám.

Masaru: "Co:"

Yuichi: "Kvůli mně jsi smutný."

Masaru: "Nejsem smutný kvůli tobě."

Yuichi: "A kvůli čemu?"

Masaru: Zavrtím hlavou.

Yuichi: "Řekni mi to," fňuknu.

Masaru: "Jsem v pořádku."

Yuichi: "Nejsi," Popotáhnu.

Masaru: "Ale ano."

Yuichi: Smutně sklopím pohled.

Masaru: Obejmu ho.

Yuichi: Cuknu sebou.

Masaru: Rychle ho pustím.

Yuichi: Přitisknu se k němu. "Nepouštěj mě!"

Masaru: "Já tě neopouštím."

Yuichi: Pohladím ho po zádech.

Masaru: Nechám ho.

Yuichi: Natlačím ho ke stěně.

Masaru: Couvám.

Yuichi: Pohladím ho.

Masaru: Přitisknu se k ní.

Yuichi: "Řekni mi důvod."

Masaru: "Miluju tě. A radši bych zemřel než abych tě mě opustit nebo kdyby se ti něco mělo stát."

Yuichi: "Lásko," vydechnu. "Já tebe taky, byla to legrace. Budeme mít společný pokoj," obejmu ho.

Masaru: "Pro mě to tedy legrační nebylo." zamumlám.

Yuichi: "Omlouvám se."

Masaru: "Hmm." zabručím a víc si ho k sobě natisknu,

Yuichi: Dám mu ruce do vlasů.

Masaru: Koukám na něj.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: Zvědavě nakloním hlavu na stranu.

Yuichi: Políbím ho. "Odpustíš mi můj hloupý smysl pro humor?"

Masaru: Přikývnu.

Yuichi: "Pojď."

Masaru: Chytnu se ho a nechám se vést.

Yuichi: Když skončíme podívám se jestli se vším souhlasí.

Masaru: "Máš to všechno skvěle promyšlené." usměji se. "A teď ještě barvy."

Yuichi: "Tohle nechám na tobě."

Masaru: "Já nevím." zamyslím se. "Asi se radši pojedeme podívat."

Yuichi: "Tak dobře," pokrčím rameny a jdu chytit ty dva.

Masaru: Jdu k autu a otevřu jim.

Yuichi: Nasednu a připoutám se.

Masaru: Vyjedu do nejbližšího obchodu.

Yuichi: Když vystoupíme chytnu se ho.

Masaru: Obejmu ho a jdu dovnitř.

Yuichi: Nechám se vést.

Masaru: Zajdu do barev a začneme vybírat.

Yuichi: Držím se dál a nechávám Masara, aby vybral.

Masaru: Ptám se ho na názory.

Yuichi: "Všechny jsou hezké."

Masaru: Pozvednu a vezmu všechny, pak jdu do nábytku.

Yuichi: Cupitám za ním.

Masaru: "Ty vyber nábytek."

Yuichi: Začnu vybírat převážně bílé věci.

Masaru: Nechám ho a vše si zapisuju.

Yuichi: "Stíháš to?"

Masaru: "Neboj." usměji se.

Yuichi: Dál diktuji.

Masaru: Když je to všechno, odchytím si nějakého prodavače.

Yuichi: Stoupnu si vedle Masara.

Masaru: Začnu mu všechno říkat.

Yuichi: Zatím se rozhlížím.

Masaru: Nechám ho, ale chytnu ho za ruku.

Yuichi: Stisknu mu ji a pousměji se.

Masaru: Všechno to sepíšeme a domluvíme se, že nám to přivezou. Vezmu si fakturu a barvy a jedu k pokladně.

Yuichi: Držím se u něho jako klíště.

Masaru: Zaplatím a jedu k autu. "Kam pojedeme?" zeptám se, když už sedíme v autě.

Yuichi: "Kdy dovezou nábytek?"

Masaru: "Zítra. Prý to všechno mají tak to jen nabalí."

Yuichi: Přikývnu.

Masaru: "Takže?"

Yuichi: "Domů."

Masaru: "Domů?"

Yuichi: "Do starého."

Masaru: Přikývnu se a rozjedu se tam.

Yuichi: Zavřu oči.

Masaru: Zastavím a jemně se ho dotknu.

Yuichi: Unaveně otevřu oči.

Masaru: "Odnesu tě tak počkej." řeknu potichu

Yuichi: Odpoutám se.

Masaru: Vypustím ty dva a vezmu broučka.

Yuichi: Obejmu ho kolem krku.

Masaru: Odnesu ho do postýlky.

Yuichi: Zabalím se do peřiny.

Masaru: "Půjdu se převléct." políbím ho na čelo a rychle odběhnu.

Yuichi: Jenom se zavrtím.

Masaru: Přijdu a sednu di na postel.

Yuichi: Natáhnu k němu ruku.

Masaru: Chytnu mu ji.

Yuichi: S úsměvem usnu.

Masaru: Lehnu si vedle něj.

Yuichi: Přitulím se.

Masaru: Jemně ho hladím.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: Čekám až se probudí.

Yuichi: Po slabé půlhodince na něj zamrkám.

Masaru: Usměji se. "Dobré odpoledne." políbím ho.

Yuichi: "Dobré" oplatím mu polibek.

Masaru: "Odpočatý?" pohladím ho.

Yuichi: "Jo," zavrním a natáhnu se k němu.

Masaru: Přitisknu ho k sobě.

Yuichi: Políbím ho.

Masaru: Oplatím mu ho.

Yuichi: Usměji se.

Masaru: Kousek se odtáhnu.

Yuichi: Nadechnu se a sednu si.

Masaru: Sleduju ho.

Yuichi: "Máš hlad?"

Masaru: "Trošku." přiznám.

Yuichi: Vstanu a běžím do kuchyně.

Masaru: Vstanu a loudám se za ním.

Yuichi: Pustím se do vaření.

Masaru: Opřu se o rám a pozoruju ho.

Yuichi: Ošiju se pod jeho pohledem.

Masaru: Pousměji se a přemístím se za stůl.

Yuichi: Dám před něj hotové jídlo.

Masaru: "Děkuju." stáhnu si ho na klín.

Yuichi: Pousměji se. "Tak jez!"

Masaru: Začnu mu dávat na půl jídlo.

Yuichi: "Já nemám hlad."

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář